Borovice černá (Pinus nigra)
imgres
Přirozené porosty borovice černé pokrývají horské svahy rakouských a balkánských pohoří v nadmořské výšce 250 - 1400 m. Má tužší jehlice dlouhé
8 - 12 cm pro její nápadný a pěkně rostoucí tvar koruny v se v dospělosti uplatňuje v zahradní architektuře.

Proč borovici černou jako vánoční stromek?
Stromek je velmi dekorativní pro své svazky dlouhých jehlicí, je zpravidla sytě zelený, některé druhy mohou mít spodní strany jehlicí ojíněné. V teplých bytech borovice černá vydrží jako vánoční stromek velmi dlouho, neopadává, není výjimkou, že beztoho aby opadal vydrží do Hromnic, nebo až do velikonočních svátků. Pro svou dekorativnost, stálost, nižší cenu její obliba jako kvalitního vánočního stromku stále stoupá.




Smrk pichlavý  (Picea pungens)
smrcek
Skalnaté hory v Severní Americe jsou domovem smrku pichlavého, který patří mezi nejrozšířenější evropské zahradní a parkové dřeviny. Pěstujeme smrk pichlavý provenience Rio Grande, Kaibab, Apache. Ty se vyznačují se zabarvením jehlic - od sytě zelených jehlic, přes stříbrné až namodralé.


Proč smrk pichlavý jako vánoční stromek?
Smrk pichlavý - lidově známý pod názvem též jako smrk stříbrný oproti původním smrkům, které známe z lesních porostů - smrku ztepilému je hustší, má pěkně homolovitě stavěnou korunu, pro své zbarvení jehlic je velmi dekorativní, uchová si velmi dlouho svěží vzhled a neopadává. Jako vánoční stromek se používá od 18.století, kdy byl přivezen z Ameriky.


 
Jedle nordmannská (Abies nordmanndiana) 
jedle-normandska
Její domovinou je jižní a jihovýchodní pobřeží Černého moře, objevil ji v r. 1836 německý přírodovědec Alexandr Nordmann. Má uzavřenou kuželovitou korunu. Jehlice husté, hřebenitě uspořádané až 30mm dlouhé, sytě zelené.

Proč jedli nordmannskou jako vánoční stromek?
Pro svůj poměrně hustý pravidelně rostoucí kuželovitý tvar s tmavě zelenými lesklými jehlicemi tvoří vznešený a osobitý celek. Tato jedle se jako vánoční stromek stala pro mnoho domácností symbolem vánoc. Neopadavá, je velmi dekorativní.



Jedle bělokorá  (Abies alba) 
imgres
V lesích jižní a střední Evropy byla nejrozšířenější dřevinou. Zhoršující se kvalita ovzduší v druhé polovině 20.století bohužel způsobila hromadné odumírání tohoto druhu u nás. V poslední době se však zdravotní stav jedlí a jejich přirozená obnova v lesích opět zlepšuje. Je řidší, jehlice až 3 cm , temně zelené, ze spodní strany čárkovité hřebenovitě uspořádané, tvar koruny kuželovitý.

Proč jedli bělokorou jako vánoční stromek?
Jedle bělokorá byla v první polovině minulého století symbolem vánoc. Jedle bělokorá zvlášť vyniká vánočně ozdobená. V teplých bytech neopadává, pěkně provoní celý interiér a navodí sváteční atmosféru. Při pěstování na plantáži vánočních stromků má dostatek péče a prostoru, takže z ní vyroste krásný vánoční stromek.



Jedle korejská (Abies Koreana) 
imgres
Menší druh jedle se vyskytuje v horách Jižní Koreje. Do Evropy byla dovezena v roce 1908, u zahradníků si získala oblibu pro svůj nízký vzrůst, atraktivní modrofialové šišky, které začnou kvést již výšce stromku jeden metr. Jehlice jsou 2 cm dlouhé tmavozelené na rubu téměř bílé.


Proč jedli korejskou jako vánoční stromek?
Jedle korejská je velmi dekorativní, pro pravidelný a pěkný vzrůst ozdobené již v metrové výšce modrofialovými šiškami, proto se již dále nemusí zdobit. Dodává se většinou v kontejnerech, bývá upřednostňována zákazníky, kteří dávají přednost přírodní kráse. Pro svůj dlouhý růst je i cena poněkud vyšší. Jako vánoční stromek je velmi dekorativní.
plants